Proč tam pořád jezdím? Protože takové koupání, které je na Senci, není široko daleko. A tak i tento červencový víkend jsem se rozhodl se tam jet okoupat. Ovšem po dlouhé době jsem zase udělal tu chybu, že jsem zůstal na noc v kempu.

A otáčíme směrem k domovu. Není to zase až tak úplně za rohem, čekají nás tři dny v sedle a taky docela velké horko. No ale domů musíme, přece se nemůžeme zbytek života jenom bezstarostně poflakovat u moře na motorkách, to dá rozum....

Některé lidi napadlo, že by nebylo úplně od věci sem občas napsat i z cesty. Notebook s sebou nepovezu a chytrý telefon nevlastním, domluvil jsem se tedy s tajemným Františkem z Hradu v Karpatech, že budu průběžně posílat SMS z cesty a František je bude psát sem. Nebude toho asi moc, ale zase to bude z první ruky.

Tak jsme se v létě rozhodli, že se podíváme do Černé Hory. Domluvili jsme se stejnou skupinou lidí, se kterými jsme byli i na Ukrajině a v Rumunsku v loňském roce a prožili jsme s nimi bezva výlet. Proč si to tedy nezopakovat a nezměnit místo?

Tak jsem si říkal, kam se letos podívám... Rozhlížím se, dívám se do mapy, čtu různé články na webu, poslouchám lidi, jak mluví a tak nějak z mladické nerozvážnosti padla volba na vyjížďku na Bajkonur. Teda co to vykládám, na Bajkal. Nebo ne, vlatně, jak se to tam jmenuje - na Balkán!

Máme krásný jeden den volna a je načase ho využít a trochu prozkoumat okolí. Třeba park Durmitor, o kterém všichni, kteří navštívili Černou Horu, mluví v superlativech. A možná by taky nebylo úplně od věci najít nějaké jezero a trochu se v tom horku ochladit....