Sicílie, země Kmotra a Cosa Nostry

Autor: Robert
06. květen 2015
Zobrazení: 3344

sicilie nalepkaTak jsem si letos říkal slovy Dona Corleoneho, že si udělám nabídku, kterou nebudu moci odmítnout. Že se podívám na Sicílii, prohlídnu si místní život, dám si někde Piccolo kafé s mafiánem a v neposlední řadě mrknu na ty naše přebarvené blondýnky, co se na Sicílii vdaly s vidinou lásky, klidu a bohatství. A jsem rád, že na cestu nepojedu sám, Hanka se prý přidá taky.

Ve hře na letošní výlet bylo několik různých míst, jedno z nich taky poutní místo ve španělsku Santiago de Compostela. Pořád jsem váhal, kam se teda vlastně letos pojedem podívat, když jsem viděl pořad v televizi, kde vytupovala nějaká češka provdaná na Sicílii a mluvila o složitých osudech našich blondýnek.

"To máte tak," říkala,"ty naše holky, co se vdávají na do Itálie a na Sicílii si myslí, že všechno bude růžové a budou zavaleny bohatstvím. Ano, tady u nás ti Italové tak působí, ale pak se ty holky odstěhují a vdají se tam a zjistí, že nic není takové, jak na první pohled vypadá. Že život není jenom o bohatství, sluníčku a lásce ale hlavně o každodenní dřině v potu tváře s místníma ženama. A dokonce se ty naše holky blonďatý musí přebarvit na černo, aby zapadly!"

No a to byla poslední kapka - to musím vidět! A kromě toho ještě nějaké další místa, jako třeba vesničku Corleone, kde se narodil Don Vito, Palermo, které má pro mě nádech mafiánského centra, Etnu a spoustu dalších nedůležitých prkotin.

A tak slovo dalo slovo a Sicílie byla dohodnuta. A tak jsme se s Hankou začali dívat, kudy tudy do Palerma. A začali jsme zjišťovat, že to není tak jednoduché. Kdo by to byl řekl, ono je to přes celou Itálii! A protože na tyhle místa moc lidí na motorce nejezdí, budeme si muset naplánovat vlastní trasu a doufat, že se neztratíme.

A tak jsme začali. První varianta byla průjezd celou Itálií shora dolů a přeplavit se na Sicílii. Jenže ouha, Itálie má na průjezd zhruba 1200km, což znamená tak asi 3 dny v sedle tam a 3 zase zpátky, velice nic nevidět a jenom jet a platit benzín, mýtné a ubytování. Tohle se mi moc nelíbilo, protože na vrch Itálie jsou to zase 3 dny a zpět další, tedy v konečném důsledku je to 12 dní jenom cesta k Sicílii a zpět, pořád v sedle motorky. Nejen že je to nákladově dost divoké, hlavně to znamená pořád jet a jet jak magor.

Už jsem celou akci málem odpískal, když mě napadla spásná myšlenka: Trajekt vole!

Vždycky jsem sice byl zastáncem cestování po vlastní ose, ale přece jenom, když už člověk jede na místo, které je ze Zlína skoro 2300km, není přece nutné strávit celou dovolenou jenom za řídítkama, to bych na ty černovlasé blondýny taky už nemusel vidět. No a tak jsme začali hledat, jaké jsou možnosti trajektu a našli jsme úplně nejlepší variantu, s ohledem na to, že Itálie nás nijak moc nezajímá. A sice přijet do Janova, sednout na trajekt a nechat se přepravit až do Palerma. Tam bychom měli být za pouhých 21 hodin!

Trajektem ušetříme nejen peníze za benzín, mýtné a nocleh cestou po Itálii, ale hlavně čas, který budeme moci věnovat Sicílii, Palermu, Etně, Corleone, blondýnám a jak už jsem říkal, spoustě dalším nedůležitým prkotinám. A co víc, pokud vše půjde dobře, nemusela by cesta zpět vést stejně, ale mohli bychom se ještě trochu podívat i jinam, třeba do Francie, švýcarska a Lichtenštejnska. To vše bude ale záležet na tom, jak dlouho budeme muset čekat na trajekt, protože platit dopředu se nám ho nechce.

Termín odjezdu máme stanovený na 26.června a návrat nějak kolem 11.července. Zatím to vypadá, že pojedeme sami, což ale nemusí nutně vadit, jedeme do zalidněných oblastí a tak o společnost určitě nebude nouze.

Tož tak. Uvidíme, jak to zase celé dopadne. Poslední dobou se začínají množit zprávy o zachráněných mumáckých uprchlících v Itálii a na Sicílii a čísla jdou do tisíců pomalu denně, tak mám trochu obavu, že neuvidím žádné Siciliány, ale jakési utečence, mezi nimiž budou v šátcích schovaní budoucí osvoboditelé Evropy od křesťanských a jiných bezvěrců.

No.... aspoň se s nimi seznámím o pár dní dřív než vy ostatní.....

Návrh trasy. Nedělám si iluze, že nakonec bude všechno jinak, vzhledem k tomu, že nejsem moc plánovací typ. Prostě naberem směr a cestou uvidíme, co se bude dít.

zlin janovjanov zlin