locatoweb

Průběžné zpravodajství z Polska

Autor: Robert
29. červenec 2022
Zobrazení: 722

Státní znak PolskaLetos jsem si říkal, že se po dlouhé době zkusím projet na motorce kousek sám - Hanka nemůže a sedět doma se mi nechce. Tak jsem našel nějakou malou partičku lidí, kteří jedou do Polska a docela mě zaujalo, že chtějí najít co nejmenší cesty někde po vesnicích, loukách a lesích a kousek Polska takto prozkoumat. Vzali mě mezi sebe, přestože jsme se nikdy neviděli, tak doufám, že těch pár dní nějak pro jednou zvládnu i bez toho uklidňujícího hlasu ve sluchátkách.

 

Měli bychom vyjet v sobotu 30.7. a i když hlásí, že bude přecházet nějaká větší bouřková a dešťová fronta, všichni chtějí vyrazit, nemůžu tedy zůstat pozadu. 
Předpokládaná trasa je na tomto odkazu: Trasa Polsko.

30.7.

6:40

Vstávám a vůbec se mi nechce. Dívám se na počasí a celá obrazovka na mobilu mi zmodrá. Hmm, to je super, konečně nebude chvíli to hnusné vedro.

Venku zatím neprší, dám si kafe, cigáro a uvidím. Pláštěnku mám nachystanou, na místo srazu s ostatními to je nějakých 130km, takže mi stačí vyjet kolem půl deváté, když tam mám být na 11. Nebýt té modré obrazovky, člověk by si řekl, že život je fajn.

9:45

Jsem ve Valmezu a prší. No, dalo se to čekat. Sleduji radar a přemýšlím, jestli vytahovat pláštěnku. Bože, jak mě se do ní nechce... Ještě asi počkám, zkusím jet, třeba to přejde. 

10:00

Nepreslo. Výlet skončil a začal boj s deštěm. Jdu do pláštěnky. 

13:55

Tak už chvíli jezdíme všichni. Dneska je nás 6 a tři motorky. Všichni vypadají v klidu, tak to bude dobré. Sice jezdíme trochu rychlej, než jsem zvyklý, ale pokud nás nevyfoti nějaká kamera, je to v pohodě. 

Vůbec nevím,, kde jsme a kam jedem, ale podle šišlání lidi kolem jsme v Polsku. Tak uvidíme, zatím dobrý. 

15:55

Hmm, tak to trochu nevyšlo, po tom, co jsem neprojel pár červených a čekal na zelenou, jedu jedu a nikde nikdo. Jedu pořád rovně, protože platí, že když se někdo ztratí, u první odbočky na něho ostatní počkají. Přijedu ke kruhaci a nikde nikdo. Čekám čtvrt hodiny a furt nikde nikdo. Zůstal jsem sám. 

A tak už hodinu jedu sám a pořádně nevím kam. V navigaci jsem našel nějaký penzion, snad je to ten, kam jsme mi jet. Déšť nabral na síle, už je to jak v Norsku, velké kapky, mraky, tma, už zase nic nevidím - mám přece Pinlock. Z rukavic teče voda a pláštěnka už zase začala propouštět vodu. No tak uvidíme, jestli to ubytování najdu. 

17:01

Vypada to, že Penzion, kde máme dneska bydlet jsem našel. Ale nikdo tu není, žádné motorky. Momentálně chvíli neprší, tak počkám, třeba někdo přijede. Výborné. 

21:21

Je to dobré, jsme ubytování a druzime se. Různě si povídáme kdo je kdo, kdo má kolik dětí a kdo je divný. Jsem divný, ale to není žádné překvapení. 

No hlavně že jsme se našli, dáme nějaké pivko, pro které teda zajeli do obchodu a pak.. je to dobré, všichni dali večeři v restauraci, jenom já jsem jedl chleby ve vajíčku od Haničky. A víte co? Ty jsou nejlepší! 

Zítra uvidíme, pořád chčije jako prase. Dám si pivo. Dobrou noc. 

31.7

8:10

Vstávám a venku prší. Bundu a kalhoty mám ještě mokré od včerejška a dnes to bude jenom horší. Na radaru všude pořád modro, takže celý den déšť. 

Včera jsme si pěkně popovídali, na chci se k nám přidala i majitelka penzionu, která přinesla i nějaký místní alkohol, s upozorněním, že si mužem dat každý maximálně 2 panáky. Ochutnal jsem a nedal jsem si ani jednoho. Hrůza. 

Teď máme nějakou snídani, zaplacenou zvlášť, netuším zatím za kolik. No a pak si oblecu ty mokré hadry, sbalim mokré věci na motorku a prý zas někam pojedem. Takový ten norský styl. 

12:30

Malá zastávka na benzínce s obchodem. Je nutné nakoupit zásoby na večer, všechno je jinak v neděli zavřené. Hlavně pivo. Jestli mi tam ty silou narvane plechovky prasknout, budu mít voňavé věci. 

Jinak pořád jedem, už jsme jenom 4 a tři motorky. Vůbec nevím kam, ubytování nemáme a pořád prší. Ale objevil jsem dobre zverstvo - do modulu v helme jde pustit Spotify z mobilu. Poslední playlist jsem měl Ruský rap, tak jedu Polskem a poslouchám zurivou ruštinu. Super! 

23:05

Tož toto nee, takový mazec, toto nee. Pronajmout si celý dům, všechno usušit, umýt se, dát dřevo do grilu, upéct klobásky, dát si pivko a pak si lehnout do peřin jak u maminky, tož toto nee, takové veci se nedejou, to nee. 

Tak dobrou noc, je mi tak dobře... 

1.8.

7:20

Tak nějak se probouzí a vůbec se mi nechce opustit tu pohodlnou postel a peřinu. Venku je pod mrakem, ještě chvíli má trochu mrholit, ale postupně se to podle předpovědi bude vybírat. Už by bylo načase. 

Včera jsme si udělali ve velikém grilu ohynek a opekli klobásky. Slováci se se mnou rozdělili, a tak jsem se i já mohl krásně přežrat. A protože máme pronajatý celý barák, je nám tu dobře. 

Dívám se na mapu a vidím, že jsme kousek od ukrajinských hranic. Hmm, doufám, že se tu nezatoulají omylem nějaké Kalibry. Jsem zvědavý, kam pojedeme dnes, ale nechám to na Radkovi, on je šéf! Mezitím se jdu dát dohromady, sbalit motorku a nachystat se na značky, ale naštěstí to vypadá, že nějak moc nespěcháme.

Jinak z Polska jsem toho zatím moc neviděl, protože furt prší a k tomu jedeme, na můj vkus, docela rychle, takže se nestíhám rozhlížet. Zatím jsem pochopil, že polská řeč je strašně ušišlaná, ale lidé jsou tu milí a nebojím se jich, jak kdysi kousek vedle. A ve všech vesnicích se pořád staví, hlavně obrovské zděné baráky na několik pater. A jsou všechny dodělání, ne jen opuštěné hrubé stavby, jak jsem kdysi viděl kousek vedle. 

9:25

Hmm,tak ona bude na snídani ještě vaječina, s cibulkou a špekem, to jsou věci, zajímavý výlet. Nazeru se a usnu. Radek zašel do obchodu a vrátil se s plným batohem žrádla a s cizí kočkou. A teď se tu smaží 2 pánve vaječiny, to je síla. 

9:40

Bože já jsem prezrany, nejraději bych si šel lehnout. Ale prý pojedeme, kolem ukrajinských hranic. Hmm.. 

11:03

Muhehehehehe, vypadl mi, za jízdy Pinlock z helmy. Schuberth bomba!! 

14:53

Prijeli jsme k nějaké přehradě, nevím sice kde, ale je to obrovský areál, tuny lidi a nikde se nedá zaparkovat. Tak Radek zajel do nějakého kempu, ten je prázdný. Naprudko. Dobré. 

Aha, Solí a se to tu jmenuje. Hrůza lidi. Místo pěkně, tisíc stánků, výletní lodičky, kolotoče... A milion lidi fuj. 

18:40

Dneska máme trochu zmatek s ubytováním, nikde nás nechtějí. Teď to konečně vypadá, že to půjde, ale čekáme na schvaleni majitele. 

Jde to! Jdeme bydlet. Nějaký zájezdní hostinec pro vagabundy. To jsem zvědavý. 

21:58

Dobré to je. Pokoje malé, ale se sprchou a záchodem. A venku super posezení u potůčku, konečně jsem si mohl dát konzervu.

Mimochodem, víte jak je složité si ohřívat konzervu, když nemáte Haničku? Ono ještě jdou ty věci najít, jako ešus, bomba, konzerva, koření, lžička, zapalovač, co, pane Lorenc, jde si to i ohřát a sníst, ale pak teprve začne to pravé peklo. A to se jmenuje - kam s ním? Co se špinavý ešusem, lžičkou, vařičem? No musí se to umýt, ale kde? Jak to ta Hanička dělá? 

A tak jdu s batohem plným bordelu na pokoj, ešus nesu přes celou restauraci v ruce a cítím se trapně. Na pokoji ho umyvam v umyvadle v koupelně a cítím se trapně. Pak ho suším, mezitím mi spadne na zem, takže ho znovu umyvam a suším a pak ho zase přes celou restauraci nesu na motorku a cítím se trapně. 

Bez Haničky to vůbec není jednoduché.

Jinak dneska to bylo fajn, jenom moc nemám co psát, protože nevím kde jsme ani kam jedem. Jenom vím, že jezdíme většinou po loukách, polích a mých vesnickach. Proto jsem sem přece jel. Jo a byli jsme o na té přehradě, asi Solisko se to jmenovalo nebo co. A tam jsme viděli úplně všechny Poláky., víc jich má světě podle mě nemůže být. Vůbec nechápu, co tam dělali, jediné možné vysvětlení je, že prostě jenom tak guljali v parke. 

Tak zase zítra. Možná. Jestli se toho doziju. V mojem věku jeden neví. 

2.8. 

7:30

Dneska to vypadá, že jsem si ty špunty do uší nasadil správně, kolegu jsem vůbec neslyšel. Akorát mě bolí hlava z těch špuntů. Možná jsem si je neměl rvát tak hluboko do uší tím šroubovákem, ale chtěl jsem být řádně utěsněný. A dokonce i po vytažení nějak málo slyším, no, třeba se to časem zlepší. 

Dneska už máme zamluvene ubytování na Slovensku, nějaké Bajerovce, odsud je to přímo 100km,ale my to prý přímo nepojedem. Tak uvidíme. Jdu trochu obživnout. 

21:50

Nebudu nic psát, je mi fajn a stejně to nikdo nečte. Prdím na to. Je tu na východě Slovenska dobře. Jsou tu hodní lidi. Dobrou noc. 

3.8.

7:25

Vstávám a všechno mě bolí. Je to každý den těžší, jak přibývají najete kilometry. 

Včera to bylo dobré, přesně kvůli tomuto jsem sem jel. Počasí perfektní, sluníčko svítilo a my jsme projížděli spoustu vesniček, lesů a polí chvíli v Polsku a chvíli na Slovensku. Na skok jsme se zastaví v Bardejove, který mě překvapil tou spoustou cigánů, co jsem tam viděl, a pak jsme zase jeli chvíli do Polska. 

Nakonec jsme kolem 17 hodiny skončili na východě Slovenska v obci Bajerovce, kde dva příjemní mladí lidé se dvěma malými dětmi pronanomani na ubytování polovinu svého domu. A tady to bylo tak dobré, že se mi už ani nechtělo nic psát, příjemné prostředí, milí lidé, pivo, jídlo a únava mě večer úplně zmohly. 

Dneska to asi bude podobné jako včera, chvíli tam, chvíli tady... Počasí vypadá dobře a večerní spaní už máme taky domluvené, tak se budem zase jen tak flakat po krajině. Nevím kde, ale nejsem tu od toho, abych něco věděl. 

Jdu na kafe. 

18:45

Dneska to bylo moc dobré. Ani nestíhám psát, protože pořád jedem. Když se podíváte na trasu, jsou to malé cestičky, kolikrát to byly cesty označené jako slepá ulice. Ale projeli jsme to všechno bez ztráty kytičky. 

Teď už zase bydlíme, Radek zase zajistil půlku baráku, nevím, jak to dělá. Dvě ložnice, kuchyň a obývák. Mazec. Takže krajime klobásky, pijem Baccardi rum, pivo a budem grilovat. Máme prostě dovolenou. 

Ale projeli jsme se pěkně, moc pěkně. Přesně to se mi líbí. Zítra uvidíme. 

Jo, Suchá Hora se to tu jmenuje. A buci tady krávy. 

4.8.

8:00

Vstavam a zase mi nechce, jak já to dělám. Včerejší grilovacka nebo spíš opekacka dopadla dobře, paní majitelka nám nechala otevřenou stodolu, tak jsme si nabrali trochu dřeva a udělali klobásky na ulicích. Moc dobré byly. 

Jinak jsme se domluvili, že v pátek se všichni stavíme u nás na zahradě na kafe, takže dneska už bychom měli přijet co nejblíž k nám. Akorát byl problém najít ubytování za slušnou cenu, zase je vidět jak jsme my Češi a bohužel taky Slováci nenazrani. Tak prý budem spát někde v Polsku, kousek od Bohumína. Nevím nic, tak se zase nechám překvapit. 

17:45

Tak už zase bydlíme v Polsku v nějakých Krizanovicich. Cesta  byla výborná, zase jsme většinou jeli po cestách, kde projede auto dvakrát za týden. 

Nad Oravskou přehradou jsme se byli pomodlit ve vesnici Klin, kde se nad krajinou tyčí obrovská socha Ježíše Krista. Zajímavé.. Byly tam magnetky na lednici, volně ložené, za euro do kasičky. Chtěl jsem si dvě ukrást, ale při představě, jak mi doma hoří lednička, jsem nakonec slušně zašel na motorku pro peníze. 

Dneska už začalo být docela vedro, ještě budem vzpomínat na sobotní déšť... Pokoj máme na sluníčku, bez klimy a tentokrát spíme všichni čtyři dohromady. To bude rachot, ještě že mám ty špunty do uší. 

Byli jsme v obchodě koupit teplé pivo a byl plný česky mluvících lidi. Je tu levnej, zajdu si koupit karton cigaret na benzínu, protože je o 500 korun levnější než u nás. A to už je dost. 

Zítra jedem na Kelniky, do kempu U Haničky, na kafe. Radek už to naplánoval. Už se těším.

5.8.

15:30

Jsem doma, přijel jsem už po 12 hodině. Nakonec jsme tu zahradu zrušili, protože už v 10 ráno bylo přes třicet stupňů. A tak jsem nastartoval a jel domu sám, ostatní si už nějak poradí. Nakonec vše skončilo, jak to začalo, jenom s tím rozdílem, že já jsem je nenechal stát samotné v cizí zemi a v dešti. 

Ale výlet to byl pěkný. Určitě stojí za to se takto ještě někdy Polskem projet.