O ničem - Průběžné zpravodajství z cesty do Řecka

Průběžné zpravodajství z cesty do Řecka

Autor: Robert

16. srpen 2017

Zobrazení: 1235

V sobotu 19.8. vyrážíme do Řecka. Přidali se k nám 2 další "dobrodruzi", Vraťa a Marcel. Jak už je u mě obvyklé, nemám úplně přesnou představu jak, kudy a za kolik, ale chtěli bychom projet Rumunskem a Bulharskem do Řecka a pak přes Makedonii, Albánii a Kosovo někudy zpět. S klukama jsme se poznali přes internet, ale věřím tomu, že všechno bude v pohodě.

Jo a natočte si ty vaše mobilní plácačky na šířku, jinak neuvidíte trasu.

Kudy asi chceme jet je naznačeno na titulní mapce nebo na tomto odkazu. Uvidíme, jak to nakonec dopadne, cílem je cesta a chci se podívat, jak to vypadá i v jiných končinách než v kulturáku naší vesnice, na Novinkách.cz a v TV Nova. Vyjet bychom měli v sobotu ráno po 8 hodině - jako obvykle se budu snažit něco z cesty napsat, sám jsem zvědavý, jak moc se mi bude chtít.

19.8.
19:15

Jsme v luxusním kempu v Maďarsku, Thermal kemp se to jmenuje. Byli jsme i na koupališti, to nám v tom vedru bodlo. Je tu sice narvano, ale postavili jsme stan kousek stranou od lidí, tak se to dá.

Ráno jsme se potkali jenom s Vratou, ten třetí, co měl jet s námi, se omluvil, že má nějaké povinnosti v e firmě a dojede nás ve středu. Uvidíme.

Jinak cesta v pohodě, k tomu asi dnes ani není co říct, 100 kilaku do Břeclavi a pak 500 po dálnici, však to znáte, nuda, vedro, kafe, cigáro, asfalt, bílé pruhy....

Zítra pojedeme do Rumunska, někam před Transalpinu a uvidíme. Zatím je všechno v pohodě, dáme si v kempu pizzu, plechovkovou Plzeň, co tu mají ve stánku a půjdem do hajan. My mame stan, Vráťa bude spát venku. Je 31 stupňů, vypadá to, že my ten stan asi taky nepoužijeme.

Dobrou noc.

20.8.
8:20

O pul osme jsme vstali, pomalu se balime a vyrazime dal. Ochladilo se a podle radaru nas porad pronasleduje fronta z Nemecka a od nas. Zkusime tomu zase ujet.

18:36

Tedy v Rumunsku 19:36.

Jsme v Sebes, po krátkém hledání penzionu jsme nakonec zůstali ve 3 hvezdickovem hotelu za 13 euro na jednoho. No, světoví tu jsou, v jednom pokoji neodtekal odpad, takže Vraťa způsobil mezinárodní potopu a druhý nejde zamknout. To ale zase tak nevadí, protože tam stejně pořád někdo je - vzhledem k tomu, že je tu v neděli svatba, tak nevaří a tak jsem u piva na zahrádce osaměl, protože Hanka a Vraťa šli vařit na pokoj. Už se těším, až mi ty chemické těstoviny Hanka donese na zahrádku mezi rumunské svatebčany.

Dnešek jinak v klidu, jelo se dobře, té frontě, co nás pronásledovala od nás jsme nakonec ujeli. Bohužel jsme tady potkali jinou a té už neujedem. Na zítra hlásí 30mm srážek přesně tam, kam chceme jet, tedy skrz Transalpinu. Netuším, co budem dělat, dám si pivo a uvidím. Každopádně to kolem moc vesele nevypadá, chudák Vraťa, kvůli němu jsme sem jeli.

Zajímalo by mě, proč tady jsou furt nějaké oslavy v neděli. Dneska už jsme viděli velkou pouť a nejmíň 4 svatby. A 4 svatby stačí, drahoušku. Možná je to tím, že tady se asi slaví pořád a my tu přijedeme vždycky v neděli.

Je to tu stejně zajímavé, všude kolem jsou cigáni, ať už chudí podél cest, v lesích nebo kolem mě vystupující z drahých aut, ale vůbec nemám divný pocit nebo strach. Asi to bude tím, že jsou tu doma a jsou v pohodě.

No nic, vítr fućí jak prase, kolem jsou načervenalé mraky a Hanka nese ešus, ze kterého se kouří. Jdeme na to.

21.8.
12:00 Rumunského času

Dneska jsme se ráno po dlouhém uvažování, hádkách, křiku, vzájemném obviňování kdo za to může a čí maminka dělá lepší svíčkovou nakonec usnesli na rozdělení majetku a střídavé péči. Jo a taky na tom, že nikam nejedem.

Tedy pro dnešek, pochopitelně. Vypadá to, že ta fronta, co jsme jí od soboty ujížděli, nás konečně, bohužel, dohnala. Celou noc a den prší všude kolem nás a vyhlídky na dnešek stojí za houby i tam, kam jsme chtěli jet, Čert nám byl tu Transalpinu dlužen.

No nedá se nic dělat, i to patří k cestování, Asi bychom jet mohli, ale neměli bychom z toho nic. Naštěstí pro tyto případy máme dva dny času navíc, tak nemáme žádný stres, v klidu si tady na tříhvězdičkovém hotelu, kde neodtéká odpad, nejde pořádně spláchnout záchod a zamknout vstupní dveře, uvaříme v ešusech, dáme si panáka, mrknem na něco na netu a půjdem na pivo.

Ještě že nám to s tím "hotelem" tak vyšlo, opravdu si neumím představit, co bychom dělali ve stanech v mokrém kempu. Všichni jsme v pohodě, dokonce i motorky přežily na parkovišti tu včerejší cikánskou, pardon, rumunskou svatbu.

Plán pořád platí, zítra pojedem přes Transalpinu do Banátu, do vesnice Svatá Helena. Tak snad nám to počasí dovolí. Ozvu se zase zítra.

22.8.
21:00

Jsme ve Svate Helene. Ceske vesnice opravdu existuji a fakt tu vsichni mluvi cesky. Nejaka mistni pani nas ubytovala u sebe doma, uvarila nam veceri a manzel nam ukazal hospodarstvi. Ted vecer sedime na hlavni ulicce v mistni ceske hospode, dali jsme si pivo a zaplatili ceskyma. Zacinam litovat, ze nemame vic casu tady zustat, ale vezmem si na pani kontakt a nekdy sesem vratime. Stoji to za to.

Transalpina byla taky velice pekna,ta druha cast opravdu pripomina Durmitor i se vsemi temi zviratky, na osli farme jsme si par osliku objali. Celkove se dnesek velice vydaril a myslim, ze jsme vsichni spokojeni a veseli. Jen tak dal.

23.8.
20:30

Zakotvili jsme konecne v Bulharsku ve meste Belogardcik. Maji tu nejakou velikou skalni pevnost nebo co, akorat jsme prijeli pozde, tak tam zajdem zitra.

Rano jsme vyjeli trochu pozdej, protoze to dopadlo presne jak jsem cekal - dlouho do noci jsme se u piva druzili s mistnimi. Ani ne s dospelyma, ale spis s mistni omladinou, od ktere jsme se dozvedeli spoustu zajimavych veci. Hlavne to, jak se u nas mame dobre, narozdil od nich. No, dalo by se s tim v nekterych ohledech polemizovat.

Pak nam to jeste nedalo a jeli jsme se podivat jeste do druhe ceske vesnice jmenem Eibenthal. Po chvili hledani a motani se po sotolinach v lese jsme ji nasli, ale nijak nas neohromila. Dokonce ani mistni vyhlasena hospoda U Medveda nestala za nic, ten cobtam obsluhoval, neumel ani slusne pozdravit. Zlata Svata Helena, tam byli vsichni vstricni a usmevavi, snidani jsme u pani dostali a zaplatili jsme kazdy 450 ceskych.

No a potom jsme uz jen jeli a jeli podle navigace, az jsme se octli na srbskych hranicich. Pravda, chceme sice do Bulharska, ale proc se nepodivat i do Srbska, no ne? Tak jsme ho mus projeli, jen tak a nakonec jsme zakotvili v Belogardziku. Hanka si pri nasem bloudeni mestem vsimla zapadleho hotylku, ze ktereho se nakonec vyklubal luxusni rodinny hotel, kde nam dokonce dali klice od garaze, abychom mohli zaparkovat. Dokonce mame tentokrat kazdy svuj pokoj.

A tak tu sedime v restauraci, naobjednavali jsme si hromady jidla a tesime se, az zitra uvidime Recko. Snad nam to vyjde.

24.8.
20:55

Uff. Dneska to bylo vyzivne. Ale nakonec jsme v Recku, i to more jsme nasli a po prujezdu desivym mestem Thessaloniki jsme zakotvili v nejakem docela peknem kempu. Sice moc nevim, kde jsme, ale je to tu pekne a vlny mame jenom par kroku. Dneska uz se koupat nejdem, dame si neco na jidlo za nemecke ceny a pujdem asi spat.

Rano jsme se byli podivat na sutrakove skaly v Belogardziku, zajimave to bylo, jenom jsme nemeli moc casu projit jeste jakousi pevnost. No a pak jsme v podstate uz jenom jeli, v tom Bulharsku neni skoro nic zajimaveho. Snad akorat ty hory, co jsme projeli, ale tam zase byla tak hnusna cesta, ze me to moc nenadchlo. Jeste ze jsme ujeli tomu lesnimu pozaru, co horel kousek od nas....

No, dame si veceri a pivo za uplne nesmyslne ceny a pujdem spat. Zitra se nikam nehnu, moje predstava je jasna - cely den se valet u more na lehatku pod slunecnikem. Uz jsou tu pro nas nachystane.

25.8.
10:30

Chachaaa, zdravim vsechen pracujici lid, obzvlast ty, kteri uz maji po dovolene.Uz asi hodinu se valime u more na lehatkach a pod slunecnikama. Kolem beha obsluha a micha nam drinky. Luxus.

A takhle to zustane cely den.

14:50

Jeste porad se valime u vody. Az na ty ceny (jako treba kafe za 3.5) je tu fakt dobre. Tak moc, ze me na chvili zachvatila myslenka tady zustat jeste jeden den. Bohuzel jsem musel ale podlehnout argumentum Hanky, ze jinde je toho jeste k videni spousta a ze tady u toho more nevidime nic. Ma pravdu, dobrodruzka.

Zitra rano tedy pojedem nekam k Ohridu pres kus Makedonie. Cestu nsem vybral schvalne delsi, abysme taky neco videli a nejezdili jenom od vody k vode. Je mozne, ze i tam zustaneme o den dyl.

Od zitrka taky opoustime EU, i kdyz bohuzel jen na chvilku, a tak bude asi problem s pripojenim k internetu. Dokud nenajdu wifi, nebudu nic psat ani posilat zadne fotky, protoze ceny, co si nasi operatori uctuji ve 2. zone jsou podobne, jako kdyz si chcete koupit neco od Touratechu. Nesmyslne.

Dneska asi ani nepujdeme do restaurace, opravdu je to tady dost drahe i na muj vkus zazobaneho dedice. Z domu vezem jako obvykle stangli lovecaku,tak si ho dame se 3 dny starym chlebem z rumunske benzinky, dame si k tomu teple pivo z plechu ze stanku z plaze a pak budeme pred spanim chvili vesele poskakovat a tleskat radosti, jak se nam vylet dari.

No a rano vyrazime do Makedonie. Tak zatim zdar, nekdy se zas ozvu...

28.8.
12:00

Vcera jsme stravili krasny slunecny den u jezera Ohrid. A vecer padlo rozhodnuti jeste jeden den zustat v Makedonii, tak ted jedeme mrknout do Skopje a pak se vratime do parku k jezeru Mavrovo. Tam snad najdem nejake ubytovani a do Albanie pojedem az zitra.

Vsichni jsme v pohode, motorky taky, jenom to vedro je dost umorne, porad je pres 30 stupnu. A uz potkavame prvni rucnikare a zahalene baby. Fuj, ty musi byt zpocene.

S wifinou je to spatne, uvidime vecer. Tak jedem, jsem zvedavy na to Skopje.

16:30

Skopje mame za sebou, musim rict, ze to nebylo spatne. Cekal jsem teda vetsi hruzu, zahalene muslimky, vousate rucnikare a tak a nic z toho jsem nevidel. Byli jsme na pekne promenade s budovou opery a muzeem, pekne to bylo.

Ted pojedem k jezeru Mavrovo, zkusime tam najit nejake ubytovani. Vedro je hrozne, ale na zitra je v predpovedi dest, tak uvidime.

19:16

Hehehehehe, tak to je drsne. Ubytovali jsme se v nejakem hotelu, jdeme kousek do restaurace, kdyz v tom u nas zastavuju 2 motorky z Ceska a ridici rikaji: Ahoj Roberte. Vyklubali se z nich Milan a Honza odnekud z Berouna, s kterymi jsem jezdil, kdyz jsem zacinal. Bomba. Tak aspon dame rec.

29.8.
21:10

Jsme v hotelu v Kukes, motorky mame pod balkonem s pomalu jdeme spat. Dneska jsme sice neujeli moc kilometru, ale zase to byla velice zajimava cesta klikaticima se horama.
Vcera jsme do pulnoci kecali s Milanem a Honzou, se kteryma se znam z drivejska, z cest na Ukrajinu a do Cerne Hory. Teda reknu vam, kdybych takove setkani planoval, tak to nevymyslim, po 3 letech jsem na ne hledel jako na zjeveni. Nekde na konci Mavrova se ubytujete, jdete podel cesty na veceri a najednou u vas zastavi 2 motorky a ridici rikaji: Ahoj Roberte. Bomba.

Rano jsme jeli jeste kousek spolu, ale kluci pak pokracovali k Ohridu a my do Albanie. Peshkopi pro me tentokrar uz nebyl takovy kulturni sok jako pred 3 roky a v Kukes jsem uz jako doma. Ubytovali jsme se (no, priznam, ze to mohlo byt lepsi, ale nechtel jsem se tu zbytecne fotit pri bloudeni mestem), zasli jsme na veceri a ted pomalu usiname za zvuku brutalne hlasite podivne muziky co rve venku na ulici. Celkove to mesto se zapadem slunce ozilo jak svina.

No a taky jsme tentokrat konecne zasli do mesity. Od minula jsem litoval, ze jsem byl jenom pobliz, tak jsme ji nasli a nesmele nakukovali dovnitr, kdyz nam nejaky mistni, co sedel pobliz poradil, ze klidne muzeme dovnitr. Musime se jenom zout, umyt si nohy a zena musi jit jinym vchodem. A tak jsme do te haly s kobercem teda nakonec zasli a Hanka dokonce udelala fotku. No nic svetoborneho ani nebezpecneho to nebylo, uvnitr se tise modlil jeden muslim a jak si tak pro sebe zpival, docela se mi to libilo.

No nic, taky jdu spat, zitra jedeme do Bajram Curri a snad i do parku Valbone, kdyz to dobre pujde. Snad se mi v tom neskutecnem randalu podari usnout. Dobrou noc.

30.8.
7:50

Pred chvil jsme vstali, moc jsem pravda nespal. Dlouho do noci tu rvala divna muzika, pak me budil muezzin a pak zase mistni, co zacalintroubit a delat bordel jeste za tmy. No ale jsme vzhuru, nejak se pobalime a pojedem dal.

Nasel jsem v mape nejakou jinou cestu do Banram Curri, nez jsme puvodne mysleli, ale netusim, kam az po ni dojedem. Uvidime, jestli ji budou ostatni ochotni zkusit. SH23.

22:30

Bajram Curri. Je tu krásně.

Ráno jsme vyjeli z Kukes, chtěl jsem vyzkoušet cestu SH 23, ale místní nám ji nedoporučili. Tak jsme to vzali klasicky,jako spousta jiných, do Fierze po SH22 a pak do Bajram Curri. Sem jsme přijeli celkem brzo, tak jsme pokračovali ještě do údolí Valbone, kam až to cesta dovolila. Moc pěkný ten park je, všem jo doporučuju navštívit. A bylo to jenom 9,5km do Thethu! Akorát kamenitým korytem vyschlé řeky. No ale zase tam jezdily místní autobusy.

Celkově to byla dnes super cesta, všechno po horách, zatáčky, vracecky, kopce, srázy, většinou jsme jeli tak třicítkou. Ale paráda, všem se nám to libilo. V Bajram Curri jsme našli nějaký ne úplně levný hotel, ale tady stejně není moc možností. A tak jsme po jídle, unavení z té krásy kolem a jdeme spát. Zítra jedeme do Kosova.... Na to jsme všichni hodně zvědaví.

Mimochodem, kdyby to někoho zajímalo, tak kurz albánských leku vůči euru tu přepočítávají děleno 132, to znamená že cenu v lekach vydělí 132 a vyjdou jim eura Například dnešní večeře: 1100:132=8.3 eura. To jde.

Takže zítra zdar. Chtěli bychom Kosovem až do Srbska.

31.8.
06:50

Dneska vstavame trochu driv, chteli bychom vyjet kolem 8. Pred sebou mame Kosovo, kde jeste nikdo z nas nebyl a mohly by nastat komplikace, protoze Srbove Kosovo neuznavaji a vstup z nej povazuji za nelegalni, pokud jsme do nej ze Srbska nevsfoupili. My jedem z Albanie, takze mozna z Kosova nevyjedem a budem se muset vracet nekam do Cerne Hory.

Jde to pry ojebat a to zkusime my - z Albanie vyjet na pas a z Kosova pak do Srbska vystoupit na obcanku. Uvidime, jak moc budou dusledni a otravni.

Jo abych nezapomnel, dneska mam naposledy funkcni data z zone 2, to znamena, ze zitra, nez dojedem do Madarska, nebude online trasa. Takze nejsme mrtvi, jenom nemame internet. I kdyz to se dnes pro mnohe rovna stejnemu.

20:06

Jsme v Srbsku ve meste Jagodina. Poslednich 100km jsme uz jeli po dalnici a tak jsme jenom sjeli a nasli nejaky trihvezdickovy rodinny hotel. Superluxus, televize, lednicka a klimatizace. Nic jineho tu stejne neni, pri jizde po dalnici si stejne moc vybirat nemuzem.

Dnesek byl celkem vyzivny, protoze jsme navstivili Kosovo. Chtel jsem ho videt a tak jsem ostatni dobrodruhy zatahl az do Pristiny. Myslim, ze na to nikdo z nas dlouho nezapomene. Do Kosova jsme jeste vjeli v pohode (po zaplaceni vypalneho 10 ecek za vozidlo, kteremu tady rikaji pojisteni a maji na to vyberciho primo u hranicni zavory), celym Kosovem jsme taky proneli relativne v pohode, ale ta Pristina, to vam byl zazitek.

Zmatek, tisic aut na metr ctverecni, vsude neuveritelny bordel, smrad a miliony lidi zmatene pobihajicich mezi auty. Vydali jsme se na prochazku v zoufale vire, ze sezeneme mistni samolepku na kufr a dorazili na trziste, plne zarucene pravych Rolexek, zlata, stribra, ovoce, zeleniny a originalnich klicu ke vsem moznym druhu aut. Samolepku jsme nesehnali, zato jsme si poslechli muezzina ze tri mesit a dostali rakovinu plic z cmoudicich mercedesu a audin, casto s volantem vpravo.

23:28

Sakra, chtel jsem jeste azi neco rict nebo napsat, ale uz to nedam, dali jsme si veceri, nejake to pivo a jeste me Vrata premluvil na prochazku do mesta. Jo, ma pravdu, baby jsou tu pekne,akorat me to chozeni nejak zmohlo. Dobrou noc, deti. Dobrou noc, strycku Fido.

1.9.
9:00

Jsme na hotelu po snídani a domluvili jsme se, že vyjedeme v 10 a pojedeme k Budapešti do kempu Galopp Major, kde jsme byli minulý měsíc s Hankou. Jsme v klidu, není kam spěchat, teď už je to je návrat domů.

2.9.
9:15

Tak vcera jsme nakonec do toho kempu v pohode dojeli, koupil jsem si na benzince Plzen v plecbu, tkze uz jsem nestihl nic napsat, to da rozum. Ono ani vice nebylo co, celou dobu jsme jeli po dalnici, asi 500 km. Snad jen to, ze Vrata nas za hranicemi do Madarska opustil, protoze se tesil domu za svoji holkou. Nejak o pul desate vecer psal, ze uz je doma.

Jo a jeste jedna vec - celou cestu se divam, kdo jede v autech s nemeckou znackou, protoze toho si nejde nevsimnout a musim rict, ze jsem zil ve velkem omylu. Opravdu jsem nevedel, ze Nemecko je statem, ktery obyvaji snedi lide dost podobni Turkum. Jsem rad, ze jsem to mohl videt a poopravit si svuj spatny nazor.

No nic, dame snidani a pojedem. Mame to uz jenom kousek, asi 400km.

16:45

Jsme doma. Jako obvykle říkám bohužel, protože výlet se velice vydařil a moc se nám to líbilo.
Tak zase příště.