Průběžné zpravodajství z cesty do Albánie

Autor: Robert
27. červen 2017

Mapa výletuJedeme do Albánie, přes Bosnu a Černou Horu. Vymyslelo se to trochu narychlo - kamarád chce jet s nějakými lidmi bosenské, černohorské a albánské šotoliny nebo teda možná spíš offroady a když jsem to slyšel, musel jsem se nasomrovat. Akorát pojedeme zase tradičně dva, i s Hankou, tak budem muset ty offroady vynechat, pokud to bude možné. Dohodli jsme se s ostatními, že nebudeme zbytečně dělat machry a pojedem jen pokud to půjde. Ovšem kam až to půjde nikdo neví....

Jako už tradičně bych chtěl zveřejnit záznam aktuální trasy, ale bohužel v těchto zemích jsou tak nekřesťansky drahé data, že trasa online nebude, ale pokusím se ji poslat vždycky, když narazíme na nějakou wifinu - pokud na ni narazíme. Zpravodajství tedy tentokrát nebude tak často, ale snad se podaří aspoň něco poslat. Jo a pro zobrazení trasy je potřeba natočit chytré telefony a malé tablety na šířku.

Měli bychom vyjet v pátek 30.6. ráno. Zbytek je, jako obvykle, ve hvězdách...

1.7.

23.20

Nestíhám psát vůbec nic. Jsme rychlejší než bylo původně v plánu. Včera jsme vyjeli po 8 ze Zlína, v 10 jsme se potkali s pražskou částí v Břeclavi a jeli dál. Projeli jsme Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko a po 10 večer zakotvili v nějakém podivném kempu u cesty v Bosně.  Teda fakt jsem nečekal, že poletíme 750 kilometrů přes 4 hranice hned první den.

Dnes už to byla trochu větší pohoda, ráno jsme v klidu odjeli kolem 10, kluci si jeli projet nějaký offroad na Prokosko  a my s Hankou jsme se jeli podívat na ty bosenské pyramidy, co sebou nich poslední dobou nějak začíná mluvit. Šli jsme do obrovského kopce, abychom mezi stromy viděli kus betonu, který pry neumí udělat ani v Německu. Hmm. A kromě toho odmítnout jakousi tmavou žebračku, která nám zastoupila úzko cestu, pochopitelně doprovázena stejně tmavým dítětem.

Aby toho nebylo málo, přemluvila mě Hanka, že půjdem ještě do sklepa, tedy do chodeb pod pyramidou. Museli jsme zase projet cele město, kolem všech těch mešit, minaretů a raket, abychom viděli, že už i tady se naučili používat krumpáče, lopaty a kolečka. A dřinu dělníků prodávat jako původní chodby v pyramidě, staré 10 000 let.

Momentálně usiname v kempu u Sarajeva, Oáza se to jmenuje a vypadá to jako docela ortodoxní muslimské místo. Tedy nejen ten kemp, ale vůbec všechno kolem. Už nám tu 2x muezzin z reproduktorů hulákal nějaké pravdy, snad dá teď v noci aspoň chvíli klid.

Abych nezapomněl. Už jsme všichni spadli. Teda vlastně až na jednoho, Martina z Prahy, ten zatím ještě ne. Ale jinak my ostatní už jo, i nás s Hankou to už potkalo. Jsme prostě evidentně padací výprava. Ale v klidu, všichni jsme v pořádku a zítra jedeme dál.

Čeká nás Černá Hora. Tak dobrou noc.

2.7.

15:25

Tak sedime nekde u Konjic na benzince, kde se vevnitr kouri! Meli jsme moc peknou vyjizdku po bosenskych horach kolem pekneho horskeho jezera Boracko, ale zastavil nas konec silnice a 11km bahno a kameny. Tak jsme se zacali vracet na Sarajevo, ale taktak jsme projeli krokem v bource z hor zpatky do Konjic. Tak cekame, co bude, zatim to vypada na dyl.

Kluci stoji nekde v lese kousek od Kalinoviku, kde nas zastavil konec cesty. Jeli to shora od Bjelasnice, ale taky je zastavila bourka. Tak ted nevim, jak na tom jsou, ale oni si poradi.

Jsem zvedavy, kde se budem hledat. Poprejme nam vsem hodne stesti.

19:20

Jsme v nějakém motelu Boss zpět v Sarajevu. Chtěli jsme dojet někam dál, ale v tomto počasí to už nemělo smysl. Venku je hrůza, černo kam se podívám a padají vypasené kapky. V tom jet dál je sebevražda, zvlášť když ani nevíme kam jet. Psal jsem Michalovi, že zůstáváme v Sarajevu a jak na tom jsou oni, ale zatím se neozval.

Motel super, úplně prázdný a za 30 euro se vším všudy. Ten se povedl, ale uvidíme ráno, jestli tam ještě budem mít motorku. Jíme lovečák, piju sarajevské lahvové a díváme se na televizi na nějaké pěvecké vystoupení vousatých chlapů. Pohodička.

Musím říct, že Bosna mě příjemně překvapila, je to tu mnohem lepší, než když jsem tu byl před 4 lety. Mají tu lepší vozový park, opravené domy a i lidi jsou tak nějak milejší. V horách jsme sice viděli nějaké rozstřílené domy a minová pole, ale nebyla to žádná hrůza. Pořád se na nás někdo usmívá, ptá se nás, jestli nepotřebujem pomoct a u toho jezera Boračka bych si dovedl představit i pár dní dovolené. Bosna je moc pěkná.

Co bude zítra uvidíme ráno po snídani, kterou máme v ceně. Chtěli bychom samozřejmě jet dál, na Durmitor a Škadar, ale uvidíme podle počasí, kam dojedem. Navíc asi budem někde shánět Interphopne, protože Hance asi umřel a nemůžeme přece jezdit bez toho, abychom si povídali o krásách přírody kolem.

Takže zatím. Jdu si koupit pivo a přepnout ty vousaté chlapy.

20:30

Psal mi Michal, že jsou všichni živí ve Foči a sehnali chatky, takže taky pohoda. Zítra pojedou na Durmitor, kde budou určitě dřív než my, tak jsme se domluvili, že se na nás nebudou vázat a sejdeme se ve Škadaru.

Dobro došli!

 3.7.

8:00

Zataženo, mokro. Celou noc pršelo, nicméně předpověď říká, že by se to mělo postupně lepšit. Dáme snídani a vyjedeme vstříc těm rozmarům přírody. Nevím,jak to dopadne s Durmitorem, jestli bude hnusně, zkusíme rovnou Skadar.

4.7.

9:30

Jsme ve Skadaru v luxusním kempu. Přijeli jsme včera kolem 20 hodiny, ale už se mi nechtělo nic psát. Jsme tu všichni, o půl desáte dorazili i kluci, kteří jeli Durmitorem jinou cestou. Já vsadil na vyzkoušenou trasu a dobře jsem udělal, ta naše cesta byla prý hezčí.

Původně jsme chtěli dnes vstávat v 6 a zkusit stihnout nějaký vyhlídkový trajekt z Komani do Fierze, ale po včerejších kopcovitých zatáčkách jsem úplně mrtvý, tak jsme se domluvili s Hankou, že si přivstanem zítra a dnes zkusíme nějaký menší výlet po albánských horách.

Všichni jsme živí a zdraví a krásní a mladí, a máme před sebou celý den, takže jsem shodili kufry a zkusíme se podívat do Theth, kam až nám to cesta dovolí. Martin z Prahy bude asi shánět novou přední gumu, protože mu ta jeho začala trochu praskat a já se budu modlit, aby ten olej, co prosakuje pod manžetou z kardanu, nevytekl někde v horách všechen.

Jedéééém!

18:45
Jsme zase v kempu ve Škadaru, před chvílí přijeli i kluci. My jsme tu s Hankou už asi od 16 hodin, pěkně jsme si v klidu nakoupili, vyprali a šli si na chvíli odpočinout na sluníčko ke škadarskému jezeru. Dokonce jsme se i koupali!
Až do vesnice Theth jsme se dnes bohužel nedostali, protože cesta skončila za Boge v sedle před Thethem a do vesnice to bylo ještš asi 15km offroadem. Chtěl jsem to zkusit, ale zrovna když jsem nad tím přemýšlel, vyjeli z lesa nějakcí Češi a jeden říkal, že ve dvou by to nejel. Težko říct, když jsem tu cestu neviděl, každopádně by to bylo tam i zpět nějakých 30km off a to jsem tedy raděj vynechal. Ostatní dojeli až do Thethu, takže budou aspoň nějaké fotky.

I tak to byl dnes velice pěkný výlet, viděli jsme zajímavé stavby, staré i nové, potkali několik stád koz a ovcí a dokonce viděli chovat prase.To bych tu teda opravdu nečekal. Cesta SH21 je v pohodě až po to sedlo, krásně se točí do hor a je tu spousta zajímavých výhledů. Kam se hrabe Fagaraš s tou jeho autodráhou.

Zítra chceme udělat trochu větší okruh, pokud to teda aspoň trochu půjde. Chtěli bychom jet do Komani, tam se nalodit na lodičku, tou přejet do Fierze a potom už po vlastní ose jet horama zpět na Škadar. Tato trasa se ještě nedávno taky jezdila jako offroad, ale prý snad už je většinou pod asfaltem. Uvidíme, kam až to půjde a jestli se nám podaří se dostat na loď a podívat se na jezero Komani.

Jinak jsme v pohodě my i kluci, všichni zdraví, krásní a veselí, stejně jako včera.

Jdeme se navečeřet, loďka odjíždí zítra ráno v 9 a budeme muset vyjet tak po 6 hodině. To chci teda vidět.

6.7.

8:00

Vstavame a balime se. Vcera jsem ani nestihl napsat, prijeli jsme z hor az po 7 vecer a sli rovnou dob sprchy a na veceri do mistni restaurace. Vsechno nam vyslo, svezli jsme se lodickou a projeli kus krasnych albanskych hor. Kluci to jeli opacne proti nam a taky si vylet pochvalovali.

Za chvili vyrazime smer Gusinje po SH20 a tam se budeme delit, ostatni pojedou zpet na Durmitor a my do Srbska a pomalu domu. Olej z gufera kardanu zacina vypadat zlovestne, tak pojedem pomaleji a budeme doufat, ze nas motorka doveze domu a nezadrem zadni kolo nekde na dalnici.

Jeste mame pred sebou kus hor a nevime, kam az bude mozne dojet, takze uvidime, jak to cele dopadne. Ale porad jsme veseli, mladi, krasni a mame dobrou naladu.

23:00

Jsme někde v Srbsku. Ráno jsem navíc k tomu, že nám teče olej z kardanu ještě zjistil, že odešel zadní tlumič. Nojo, když legrace, tak pořádná. Ale povedlo se nám projet celou SH20, která dřív bývala jenom offroadová. Moc pěkné to bylo, úchvatné hory, vesnice, serpentiny, super. Celou dobu jsme čekali, že nás dojedou kluci, ale nedojeli, asi jim ráno trochu dýl trvalo, než se vydali na cestu.

Po té SH20 jsme měli ještě jet společnou cestu až do Gusinje v Černé Hoře, než jsme se měli dělit, ale protože nás nedojeli, nevím, kam se nakonec rozhodli vyrazit. Říkali, že pojedou zpět do Žabljaku projet znovu Durmitor. My jsme se rozhodli pro návrat zpět domů, protože co jsme chtěli vidět, to jsme viděli. Bosnu, Černou Horu a hlavně Albánii. Projeli jsme ty cesty, co byly dřív jenom offroad a viděli jsme spoustu zajímavých a zvláštních míst a lidí.

Teď už jsme na cestě domů a já jenom doufám, že to motorka vydrží. Bez funkčního zadního tlumiče se na silnici houpeme jako opička na pružince a musíme jet pomalu, ale myslím, že dojet se na tom dá. Větší obavu mám z prosakujícího oleje z kardanu, protože zřejmě odchází gufero a to může taky zničehonic prasknout úplně. Pak by se taky mohlo v plné rychlosti zadřít zadní kolo....

No, jak říkalo dítě na Ukrajině, "Máma pápa, éto BMW." Jestli je to opravdu to BMW, co je prý nejlepší motorka, tak nás to ještě doveze domů a pak si to řekne o servis. Uvidíme. Zatím se držíme plánu, co jsme s Hankou měli a to je dojet přes Srbsko domů. Už nám zbývá jenom tisíc kilometrů. Dnes se vyspíme v nějakém penzionu u hlavní cesty, který se nám podařilo nají potom, co kemp neexistoval a zítra bychom se chtěli dostat někam k Budapešti.

Věřím tomu, že to půjde, pořád jsme mladí, veselí, krásní, je léto, teplo, sluníčko svítí a mají tu v Srbsku Staropramen. Hned je ten svět veselejší.

7.7.

21:00

Sedíme v kempu kousek před Budapešti a jíme řízek s bramborovým salátem. Luxus. Dnes se nic zvláštního nestalo, ráno jsme vstali, projeli 200 kilaku v srbském bordelu, chaosu a vedru a pak pokračovali po dálnici.

Včerejší večer byl zajímavý, před tím penzionem, kde jsme bydleli bylo asi nějaké občerstvovací parkoviště pro výletní autobusy a tak za 2 hodiny, co jsme tam seděli, jsme viděli asi 500 Srbů různých věkových kategorií. Pěkné divadlo to bylo.

Michal mi psal, že kluci dnes projeli znovu Durmitorem, teď jsou v nějakém kempu v Bosně u Tuzly a zítra pojedou na Balaton a v neděli domů. Takže to vypadá, že jsme všichni v pohodě.

My zítra snad vstaneme a nějak kolem 9 bychom chtěli vyrazit už domů. Musím jet pomalu, takže je to trochu utrpení, ale budeme doufat, že nás nemocné BMW doveze.

Dobrou noc a ahoj doma.

8.7.

16:30

Jsme doma. Dojeli jsme v pohodě, jenom jsme jeli pomalu, tak nám to trvalo trochu déle. Olej z kardanu pořád pídí víc a víc, ale motorka nás dovezla ve zdraví až domů. Takže přece jenom musím říct: "BMW je super stroj!"

Byl to pěkný výlet, za týden jsme najeli něco přes 3.000 kilometrů a 11x překročili hranice různých států. A konečně jsme si projeli ty albánské trasy, které byly donedávna přístupné jenom pro offroad nadšence.

Takže cestování zdar, potkáme se někde na venku.

 

 

Komentáře  

# Honza 2017-07-06 17:06
Ahoj veselí, krásní a mladí. Pěkný výlet. Musí tam být nádherně. Něco jako Skandinávie co ?
Odpovědět
# Robert 2017-07-06 23:43
Ahoj, je to úplně jiné, to se nedá srovnat. Rozhodně to stojí zato, zvlášť teď, když jsou po asfaltu dostupné i místa, kam by se dřív podíval jenom šílenec nebo pěší turista. Což je podle mě to samé.
Odpovědět