Tak jsem si letos říkal slovy Dona Corleoneho, že si udělám nabídku, kterou nebudu moci odmítnout. Že se podívám na Sicílii, prohlídnu si místní život, dám si někde Piccolo kafé s mafiánem a v neposlední řadě mrknu na ty naše přebarvené blondýnky, co se na Sicílii vdaly s vidinou lásky, klidu a bohatství. A jsem rád, že na cestu nepojedu sám, Hanka se prý přidá taky.

Tak zas jednou koncem léta brouzdám na netu a hledám cíl nějakého krátkého výletu. Cíl je potřeba, protože jet jen tak, dojet někam, otočit se a jet zpátky, to není tak úplně lákavé. Když už na cesty, tak s nějakým záměrem.

Obvykle se říká „ Z bláta do louže.“ Dřív mi to připadalo jako vyjádření, že něco je špatně a následně ještě horší. Dnes už si to nemyslím. Když je to totiž naopak tak…Ale pojďme pěkně od začátku.

Občas mi někdo řekne, že by chtěl vědět, kudy jsme po tom Balkáně loni jeli. Taková delší trasa už se blbě hledá a navíc ji neumím uložit do nějakého rozumného formátu. Google maps zklamaly úplně, nešla vůbec vyhledat delší trasa. Tak jsem to zkusil pomocí map na Seznamu. Snad se to aspoň trochu podařilo.

V Zelenáčově šopě u piva, padl jednoho teplého večera nápad, zajet si na pár dnů do kempu v Dalešicích. Tedy, nešlo jen o kemp, ale taky o "exkurzi" do nedalekého Dalešického pivovaru. Některým nadšencům prostě nestačí chodit na pivo ve Zlíně, tak proč si na něj nezajet někam dál.