Asi 40km od Zlína je obec, která se jmenuje Ostrožská Nová Ves. Kousek od ní je několik jezer. Některé slouží jako zásobárna pitné vody, jiné zase k těžbě štěrku a ke koupání a všude kolem nich jsou lesy, louky a pole. Ideální krajina pro projížďku na kole, hlavně v těch vedrech, které panovaly letošní léto.

No a tak jsme si řekli, že se jednou konečně zkusíme nepotit v těch motorkářských hadrech a vydáme se na kole do přírody. Jenže.... Ony jsou ty jezera opravdu 40km od Zlína! "To tam jako pojedeme na kole i se spacákem a stanem?" napadlo mě a zavrávoral jsem hrůzou. "No, mohl by nám je tam někdo zavézt, "snažila se mě uklidnit Hana a pomalu se přiravovala na poskytnutí první pomoci, "nebo bychom mohli jet autem." To nebyl špatný nápad, no uznejte, jet na výlet na kole autem, to je přece super!

Nacpali jsme tedy věci do auta, přidali k nim kola a vyrazili. Původně jsem myslel, že bychom mohli jet do kempu přímo v Ostrožské, ale po tom, co starý kemp zbourali a postavili tam nový, už do něj nikdy nepojedu. Ne že by se mi ten nový Slovácký dvůr nelíbil nebo byl špatný, jenom to tak nějak není můj šálek kávy. Moc nemusím okázalé prostředí, chatky, průlezky, minigolf, jezírko, restaurace, salónky a hlavně všudypřítomné cyklisty. Ten starý kemp, to bylo takové poklidné místo se stánkem, kde se scházeli místní obyvatelé, člověk si mohl postavit stan kde chtěl, rozdělat oheň a opéct si špekáčky bez toho, aby kolem něj běhaly rozjívené děti a jezdily davy pumpičkářů. Nojo, jenže standard už je někde jinde a lidé bez toho komfortu už asi žít nedokáží...

Volba tedy padla na kemp ve Strážnici. Už jsem tu kdysi byl a tak jsem tušil, do čeho jedem. A jak jsem myslel, tak to i dopadlo, všechno bylo v kempu při starém a na svém místě, jako před lety. Chatky, stany, restaurace, koupaliště a dokonce i ty dvě sprchy na celý kemp, prostě všechno. Paráda. Snad jen jedna změna tu byla vidět - nová Pizzerie s točenou Plzní. A ne jen tak ledajakou Plzní, k mému překvapení s velice dobrou a dobře vychlazenou Plzní, což na mě v těch vedrech působilo jako nalezení oázy pro žíznivého beduína.

Druhý den jsme se vydali prozkoumat jezera a krajinu kolem Ostrožské. Pochopitelně že nepojedem ten kus ze Strážnice na kole, to by jednoho mohl trefit šlak a tak jedeme autem. Teprve až na místě určení vytáhneme kola z auta ven... Cílem je podívat se na místa, kam se autem ani na motorce nedá dostat, na místa, kam jsem dřív jezdíval a taky zjistit, jestli jsou ještě někde u vody nějaká zákoutí, kde by se dala strávit noc, případně udělat i oheň.

Sotva jsme vyjeli a minuli golfové hřiště a koupaliště, vítala nás značka zákazu vjezdu a krásná zpětná kamera. Tak jsem se na ni zahleděl, že mě málem přejela dvě auta, která si to vesele hasila do zákazu. "Hmm, dobrý," pomyslel jsem si, "doufám, že tady ta kamera nebyla loni, když jsem tudy jel na motorce," a hbitě jsem uskočil před dalším autem. "Co se to tady děje?"

Děly se závody Dračích lodí. To jsou takové ty lodě, co mají vpředu hlavu draka, sedí v nich veslaři ve dvojřadu a bubeník jim bubnuje do rytmu, jako na staré galéře. Zřejmě tyto závody přilákaly spoustu diváků, protože kolem vody bylo dost lidí, stánky jely naplno, v každém druhém křoví někdo konal potřebu a posádky lodí přijely auty až k vodě, postavily velké stany tam, kde jsem kdysi dostal pokutu za vstup do pásma hygienické ochrany vodního zdroje, roztahaly spoustu věcí, narazily bečky s pivem a evidentně se výborně bavily.

Já se chvíli bavil taky, když totiž pominu ten chaos, závody to byly pěkné. Veslaři se snažili, bubenice (ano, většinou to byly opravdu bubenice) do toho bušily jako o život a díky dalekohledu, který jsem měl s sebou, jsem se mohl zblízka podívat do tváří těm unaveným sportovcům a v klidu se zase ponořit do vody. Jak osvěžující!

Když jsme se dostatečně unavili sledováním vyčerpaných veslařů a zasmáli názvům týmů (Tragédky, Velký holky nebo Průtrž Dračen), jeli jsme dál. Objeli jsme několik jezer a projeli mnoha lesními a polními cestičkami. Nemá smysl popisovat detaily - každý si to musí zkusit sám a najít si své oblíbené místo. Všude je to moc hezké a musím říct, že jsme našli spoustu míst, na kterých by se dalo přenocovat, dlužno ovšem dodat, že valná většina z nich už byla obsazena výletníky nebo rybáři. Chce to prostě k té vodě přijet dřív, než ve dvě odpoledne. Taky mě docela zaujal fakt, že kolem jezer (kromě nádrže na pitnou vodu) se vynořila spousta obytných maringotek a na některých místech dokonce i chat. Nebylo výjimkou narazit na cedule Zákaz vjezdu, Soukromý pozemek a podobně. Budu muset zjistit, jaké jsou podmínky pro získání takového pěkného pozemku přímo u vody - nezastírám, že by se mi takové místo líbilo.

Za zvláštní zmínku stojí nudistická pláž, kterou bylo jezero na Ostrožské dříve dost vyhlášené. I přes tu jsme museli projet a musím říct, že vypadala dost tragicky - dle mého skromného názoru je to poplatné lidem, kteří ji navštěvují. Nemám nic proti nudistům ani proti jejich plážím, pokud to jde, klidně se této kratochnile zúčastním taky a i tady u tohoto jezera jsem již několikrát byl. Jenže tady ti lidi byli vždycky nějací divní, svévolně si přivlastnili kus nějakého území a začali se na něm chovat jako diktátoři. Na "své" území si natahali kmeny, které označili svými jmény a běda, když se někdo kolem takového kmenu jenom ochomejtl, hned zklidil neskrývanou nenávist ostatních. Pokud jste si nesvlékli plavky dost rychle po příjezdu, byli jste opět počastováni nevybíravými poznámkami a já si z minulosti pamatuju i situaci, kdy na mě tyto individua chtěly volat "vodní policii". Nevím sice, co to je, ale seběhli se kolem mě a zpovykaně mi dávali najevo, že jim to tady prostě a jednoduše patří. Odkazy např. tady a tady.

Podle toho, co jsem viděl letos, zřejmě někomu došla trpělivost a celou tu slavnou nuda pláž nechal rozorat traktorem a oplotit. To sice narcistům zcela nezabránilo běhat na Adama kolem plotu, nicméně už to nemá onu kýženu důstojnost a tak jsou spíše k smíchu.

No... musím přiznat, že to byl pěkný víkend. Vzhledem k počasí (vedro jako prase) bylo velice příjemné nepotit se v hadrech na motorku, nemuset pořád tahat ten stroj a v klidu si jen tak popojíždět kolem čisté vody a kdykoli si do ní skočit. Jsem rád, že jsme našli místa, na kterých budeme příště moci strávit noc nebo i víkend a vyhneme se okázalému světu titanových golfových holí a cyklistických dresů a pumpiček. Jsem rád, že ještě existují brigádnice, které umí natočit Plzeň a jsem rád, že Hanka vzala auto a já to celé nemusel absolvovat ze Zlína, jako když jsem byl o něco mladší...

Všem krajinu a jezera kolem Ostrožské Nové Vsi doporučuji a budu se těšit, že se tam někde u vody potkáme.

Jako obvykle, fotky úplně O ničem jsou v galerii.